Čivava

Čivava

Když byla fenka čivavy jménem Milly zapsána 21. února 2013 do Guinessovy knihy rekordů coby nejmenší pes na světě (její výška byla pouhých 9.65 cm), potvrdila tím unikátní pozici svého plemene. Avšak všechny ty, kteří by snad nad čivavami kvůli jejich malému vzrůstu ohrnovali nos, je na místě upozornit, že stejně tak dobře by mohli tito psi ve výše uvedené knize figurovat jakožto psi s největší osobností.

Bylo by zkrátka obrovskou chybou vidět v čivavách pouze zdroj rozptýlení a roztomilý bytový doplněk. Čivavy jsou nesmírně inteligentní, rychle a rády se učí novým věcem. Vztah k člověku berou velmi vážně a nestydí se mu projevovat lásku. Jsou to také velmi citliví psi, s krutým zacházením u nich proto nepochodíte. Uvažujete-li i vy o pořízení pejska Chi, jak se čivavy někdy označují, je tak na místě dozvědět se o nich co nejvíce. Tak s chutí do toho!

Základní charakteristika plemene

Původ plemene Mexiko
Originální název Chihuahua
Klasifikace FCI [1] Skupina IX. Společenští a doprovodní psi
Sekce VI. Chihuahueno
Standard č. 218
Původní využití Společenské
Dnešní využití Společenské, dekorativní, hlídací
Hmotnost Do 3,0 kg
Výška 20-24 cm
Barva srsti Všechny barvy a odstíny
Délka života 12-15 let
Velikost vrhu 2-5 štěňat

Čivava je malé psí plemeno, které je veřejností chápáno především jako domácí mazlíček, který sdílí domácnost především se staršími lidmi, případně jako „ozdoba“. Tomu odpovídá i zařazení plemene v rámci mezinárodní klasifikace.

Malý vzrůst a fakt, že miluje mazlení s majitelem nicméně nevypovídá o čivavě všechno. Jde o psa velmi hravého a učenlivého. I když to nemusí být na první pohled patrné, čivava patří i mezi nejlepší hlídače. V případě nutnosti se z ní stane i důsledný obranář.

Čivava je plemeno vyloženě bytové, zima mu nesvědčí a život na zahradě není nic pro něj. Pes takovéto velikosti se také snadno stane kořistí nejednoho dravce či většího psa, se kterým se dostane do křížku. 

Stejně tak platí, že čivava je sice plemenem vhodným k seniorům, to ale neznamená, že jde o psa pro začínající chovatele. Vyžaduje výcvik i pozornost, pokud je jí ale věnován čas, naučit ji lze prakticky cokoliv.

Doma nezpůsobí čivava žádnou katastrofu, poměrně dobře vychází s dalšími zvířecími obyvateli bytu a při správném vedení brzy pochopí, co se od ní doma očekává.

Adaptabilita
Byt
5.0/5
Venku
1.0/5
Chladné počasí
1.0/5
Teplé počasí
3.0/5
Samota
3.0/5
Začátečníci
3.0/5
Senioři
4.0/5
Děti
2.0/5
Alergici
2.0/5
Ostatní mazlíčci
4.0/5
Vlastnosti
Velikost
1.0/5
Inteligence
2.0/5
Hravost
5.0/5
Učenlivost
4.0/5
Energie
5.0/5
Sport
4.0/5
Zdraví
3.0/5
Línání
3.0/5
Hlídač
4.0/5
Teritorium
4.0/5
Sklon ke štěkání
4.0/5
Sklon k obezitě
4.0/5

Temperament a osobnost

Je-li čivava v něčem obrovská, je to její osobnost. Čivava je odvážný a vnímavý pes, ne náhodou se objevuje v nejednom žebříčku nejlepších hlídačů. Dokáže totiž velmi dobře poznat a vycítit cokoliv, co se vymyká běžné situaci.

Její podezřívavost se týká i cizích lidí. Ke „svému“ člověku si ale čivava vytvoří pevné pouto a zůstává mu naprosto oddána. I k dalším členům rodiny nebo blízkým přátelům páníčka, ať již lidským nebo zvířecím, se bude chovat pěkně. Počítejte ale s tím, že jí musíte dát čas, navazování vztahů  přece jen chvíli trvá.

Vztahy a pevná pouta si čivava navíc musí začít vytvářet hned jako štěně. Pokud nejsou socializovány hned v útlém věku, později je to již výrazně složitější a soužití s nimi bude pro člověka těžší. Bude méně důvěřivá, méně poslušná, a i ve chvílích, kdy zůstane doma sama se před ní nebude moci cítit v bezpečí žádné vybavení bytu.

Výraznou stránkou jejich osobnosti je již výše zmíněná odvaha. Pokud se čivavám něco nelíbí, nemají daleko k útočným výpadům. Troufne si i na velké psy, stejně jako na cizí lidi. Jedná se jistě o obdivuhodnou stránku jejich povahy, má ale i svoji stinnou stránku. Čivavy si totiž ne vždy dokáží uvědomit, jak je jejich malá velikost limituje. Ve skutečném boji s většími psy by obstály jen stěží.

Stejně jako u mnohem větších psů, i pro čivavu platí, že je třeba jí hned od začátku nastavit jasná pravidla. Pokud se toto člověku nepodaří, čivava získá pocit, že je ona sama pánem a na povrch vyplují další její vlastnosti, mezi které patří tvrdohlavost a až přílišná divokost.

Další charakterová vlastnost už u čivavy ale překvapí jen málokoho. Velmi ráda se mazlí a chvíle se svým páníčkem miluje nadevše. Hledáte-li u psa tento druh přátelství, jedná se o opravdu dobrou volbu.

Dvě čivavy venku na louce

Klady

Zápory

Vzhled

Čivavu charakterizuje především její malá velikost. Výška se pohybuje od 15 cm do 23 cm, typická hmotnost je potom v rozmezí 1 kg a 3 kg. Ve velikosti přitom nejsou mezi psy a fenami velké rozdíly. 

Nejvýznamnějšími rozlišovacími znaky plemene jsou velké oči a také vztyčené uši, které jsou v poměru k tělu velmi výrazné. Pro nezkušené oko může být čivava zaměnitelná s dalším malým plemenem, pražským krysaříkem.

Samozřejmě platí, že pokud není pes určen pro výstavy a soutěže, váhu si nikterak hlídat nemusí a setkat se lze i s těžšími psy. Pokud je pes společníkem, jde pouze o celkovou stavbu jeho těla, resp. o to, aby mu vysoká hmotnost nezpůsobovala zdravotní potíže.

Čivavy se vyskytují v mnoha barevných variantách a odstínech, od světlých po vyloženě tmavé. Kromě toho má na jejich vzhled zásadní vliv to, zda se jedná o variantu dlouhosrstou či krátkosrstou. Srst je přitom měkká a jemná, ve většině případů rovná. Výjimkou ale není ani srst lehce zvlněná.

Čivava venku na procházce

Čivavy krátkosrsté varianty mají přiléhavou srst, která je na hlavě velmi krátká, na hrdle a ocase je potom o něco delší. Dlouhosrstí psi mají více srsti především na uších, krku, tlapkách a na ocasu.

Mezi čivavami se vyskytují i varianty vzájemně se lišící tvarem hlavy, od vyklenutého po tvar „jablka“. 

Ocas mají čivavy spíše delší a výše položený. Ve většině případů je přitom ocas zatočený. Tlamičku má tento malý pes spíše krátkou a postupně se zužující až ke špičce. Stejně jako jejich srst, i nosní houba může mít u čivav prakticky jakoukoli barvu.

Specifickým případem jsou potom extrémně malé varianty čivavy, pro které se vžilo označení „teacup“ odkazující na fakt, že některé se vejdou i do čajového hrnku. Tyto miniaturní varianty jsou účelově šlechtěny, výsledkem je bohužel i to, že velmi často trpí nejrůznějšími zdravotními problémy a neduhy.

Inteligence

Inteligence čivavy do jisté míry odráží její historii. Čivava nebyla vyšlechtěná pro lov, hlídání stád ani další činnosti, které vyžadují silné zapojení mozku. Funkce čivavy byla a je spíše dekorační či společenská (byť jako hlídač je čivava schopná, jak již bylo zmíněno). To na její inteligenci nekladlo a neklade přehnané nároky. Přesto ale není čivava vyloženě hloupá a dokáže se naučit celé řadě věcí.

V žebříčku sestaveném profesorem psí psychologie Stanley Corenem z univerzity v kanadském Vancouveru publikovaném v knize Psí inteligence patří čivavám až 125. místo – čímž se řadí do spodní části kategorie psů s „Přiměřenou inteligencí“.

Výše uvedené hodnocení konkrétně znamená, že stavu, při kterém splní správně první povel alespoň ve třiceti procentech případů, dosáhne čivava po 40-80 opakováních. Je tedy zřejmé, že její výcvik vyžaduje od cvičitele značnou dávku trpělivosti.

Čivava při agility

Ke zmíněnému výzkumu však existují kritické hlasy, které říkají, že Corenův výzkum byl vůči čivavám nespravedlivý. Argumenty jeho oponentů se opírají o to, že měření inteligence pouze na základě schopnosti plnit pokyny není plně vypovídající. Nebere totiž v potaz např. tvrdohlavost čivavy, která sama o sobě neznačí nízkou inteligenci, přesto může ovlivnit výsledky testů.

Hodně naznačují i zkušenosti majitelů psů tohoto plemene, kteří v naprosté většině označují čivavu jako psa velmi inteligentního.

K tomu, aby čivava využila svůj potenciál, je však také samozřejmě třeba správného a důsledného výcviku. Pokud se jej čivavě nedostane, je velmi snadné považovat ji za „hloupou“, byť její možnosti jsou ve skutečnosti mnohem výše.

Výchova a výcvik

Výchova a výcvik čivavy souvisí s úrovní její inteligence. Čivavu lze naučit základním i náročnějším pokynům, je však potřeba postupovat pomalu a trpělivě. Základním předpokladem úspěšného zvládnutí výcviku čivavy je začít co nejdříve. Čivavy, samozřejmě stejně jako většinu jiných plemen, je třeba začít trénovat již jako malá štěňata. Nejde přitom jen o učení konkrétních pokynů, ale též o úspěšné zvládnutí jejich socializace.

Poměrně náročný může být v případě čivavy trénink pravidel pro venčení. Má díky svým tělesným proporcím velmi malý močový měchýř a speciálně ve svém štěněcím věku má problém udržet jeho obsah do doby, než je čas a místo pro vyprázdnění. V tomto ohledu tak maximálně záleží na lidské důslednosti a trpělivosti.

Z hlediska výcviku a učení nových věcí je čivava pes, u kterého uspějete s pozitivní motivací, založenou i na drobných odměnách v podobě pamlsků apod. Rozhodně nebude fungovat příliš tvrdé zacházení. Jeho výsledkem by byl přesný opak toho, čeho chceme dosáhnout.

Čivava je velmi malý pes, nedisponuje proto fyzickými parametry pro extrémně dlouhé nebo náročné cvičení. To ale neznamená, že by snad neměl rád procházky, možnost proběhnout se po zahradě, nebo si prolézt pár překážek a zákoutí. Pravidelný pohyb a cvičení je tak pro čivavu, stejně jako pro jakéhokoli jiného psa, rozhodně žádoucí a pomáhá jej udržovat se ve formě.

Dobrou zprávou je, že v případě čivavy nejde většinou o cvičení z donucení. Tito malí psi jsou totiž velmi energičtí a fyzickou aktivitu sami vyhledávají.

Historie plemene

V otázce původu plemene existuje několik protichůdných teorií a nezdá se, že by v blízké budoucnosti některá z nich získala rozhodující převahu. Je naopak pravděpodobné, že prapůvod čivav nám zůstane již navždy skrytý v mlze dějin. S určitostí víme pouze to, že čivava v dnešní podobě (konkrétně její krátkosrstá varianta) se objevila okolo roku 1850 v Mexiku, konkrétně v provincii Chihuahua. Co tomu předcházelo, je nevyřešenou otázkou.

Jako nejčastěji přijímaná se jeví teorie o jihoamerickém původu čivavy. Ta vychází z nálezů maleb, které již v období 9. století vytvořili příslušníci kmene Toltéků. Tyto malby zobrazují malé psíky s typicky netopýříma ušima a kulatou hlavou. Podle všeho je indiáni nazývali Techichi a jejich postavení ve společnosti (nejen Toltécké, ale následně také aztécké) bylo vskutku mimořádné.

Psům Techichi byly přisuzovány léčitelské a magické schopnosti, včetně schopnosti vidět budoucnost. Jejich nejdůležitější funkcí však byla schopnost převést duši zemřelého člověka do záhrobí. Právě proto byly Techichi často rituálně obětováni poté, co jejich pán zemřel, a sdíleli s ním i pohřební hranici.

Teorie jihoamerického původu čivavy potom předpokládá, že po dobytí Jižní Ameriky Španěly si zde psi Techichi našli cestu i k Evropanům a postupně se vyvinuli do dnešní podoby.

Druhá z teorií vychází z podobnosti čivavy s malými asijskými plemeny, především s čínským chocholatým psem. I tento pes se ve své domovině těšil velké přízni a byl oblíbeným doplňkem domácností bohatých obyvatel.

Je možné, že na palubách lodí se dostal po obchodních trasách i do Střední Ameriky, kde se následně tento asijský psík začal křížit s místními plemeny a zrodila se čivava.

Péče

Základ péče o psa spočívá samozřejmě v pravidelném venčení, u čivavy je ideální počet 3x denně. V zimních měsících je na místě uvažovat o pořízení obleku pro vašeho mazlíčka, neboť jeho tělesná konstituce mu neposkytuje přílišnou odolnost vůči nízkým teplotám.

Doma by měl mít svůj pelíšek umístěný na klidném místě a vystlaný měkkým materiálem. Teplota by neměla v jeho království být příliš vysoká (neumisťujte jej např. u radiátoru), ani nízká (pozor na průvan z chodby apod.)

Pravidelná péče o čivavu se neobejde bez starosti o její srst. Dobrou zprávou je, že se nejedná o činnost příliš náročnou. Za normálních okolností stačí pejskovi srst pročesat jednou týdně. Frekvence koupání nemusí být příliš vysoká. Čivavě stačí dopřát si velkou koupel jednou za 2-3 měsíce. Po návratu z procházky většinou postačí otření tlapek.

Specifická je starost o drápky. Čivava si je totiž neumí sama obrousit a je tak třeba drápky alespoň jednou za měsíc zastříhávat. Pro čivavy je typické i časté slzení očí, které je třeba často otírat.

Zapomínat nelze ani na pravidelnou péči o její chrup. Zuby je třeba čistit denně, neboť toto plemeno je náchylné ke kažení zubů.

Několik vět je třeba věnovat i specifikům péče o štěňata. Štěně nejmenšího psího plemene světa je samozřejmě extrémně malé a nebezpečí na něj číhá všude. I pouhý pád z gauče pro něj může být nebezpečný, případně dokonce smrtelný. I soužití s větším psem je pro čivavu ve štěněcím věku problematické a nebezpečné. Naopak kamarádství štěněte stejného druhu čivava maximálně ocení.

Štěňata čivavy

Krmení

Vzhledem ke své velikosti nespotřebuje stravy příliš mnoho a ani nemusí být extrémně specifická. Čivavě postačí granule či konzervy určené pro malé psy doplněné o vitamíny a minerály.

Problém nemá ani s domácí stravou, např. v podobě vařeného kuřecího nebo králičího masa. Při podávání masa je třeba dávat pozor na kosti. Především v případě drobných kostí zapomenutých v kuřecím mase hrozí pejskovi nebezpečné zranění.

Obecně platí, že čivava by měla jíst méně a častěji, ideální jsou dvě menší jídla denně (u štěňat až čtyři jídla denně). Samozřejmostí je dostatek čerstvé vody.

Zdraví

Starost o zdraví vaší čivavy začíná už při výběru štěněte. Tzv. “teacup” štěňata mohou díky tomu, že při jejich šlechtění byl kladen přílišný důraz na malou velikost bez ohledu na zdraví, trpět celou řadou vad a poruch. Ty vedou nezřídka kdy k předčasnému úmrtí, nebo nižší kvalitě života.  Vyhýbejte se proto těmto extrémně malým štěňatům a nepodporujte jejich množení. Stejně tak by nemělo docházet k množení psů mladších dvou let.

Obecně platí, že čím větší štěně je, tím větší šanci na dlouhý a zdravý život bude mít. V ideálním případě poskytne prodejce kupujícímu i výsledky genetických testů na přítomnost některých vrozených chorob, typicky srdečních vad.

Čivavy mívají často problém se zkaženými zuby. Jejich důsledné čištění je proto velice důležité. Mezi další typické onemocnění, které čivavy v průběhu života postihují patří následující:

Vztah k dětem

Ačkoliv by se při pohledu na malou a roztomilou chlupatou kuličku mohlo zdát, že není vhodnějšího psa pro malé děti, opak je pravdou. Čivava je pro rodiny s malými dětmi naopak nevhodná. 

Rizika ze soužití čivavy a malého dítěte plynou pro obě strany. Malé děti, neschopné dosud posoudit dopad svých akcí na zvíře, mohou čivavu snadno zranit. To, co větší a silnější pes přejde bez mrknutí oka, může malinké čivavě opravdu ublížit.

Stejně tak čivava, pokud vyhodnotí dítě jako hrozbu, může na nepřipravené a nic netušící dítě zaútočit a poranit jej. V případě, že se jí cokoliv nelíbí totiž čivava s útokem často dlouho neotálí.

Zdroje

  1. https://dogtime.com/dog-breeds/chihuahua
  2. https://www.dogbreedinfo.com/chihuahua.htm
  3. http://www.vetstreet.com/dogs/chihuahua
  4. https://thehappypuppysite.com/long-haired-chihuahua/
  5. Shortest Dog Living, Guinness Book of World Records online
  6. The Intelligence of Dogs 2nd edition, Stanley Coran, University of British Columbia, Vancouver, Canada, 2006
Rychlá navigace

Další články

Přejít nahoru